Jóga zdravě a nezdravě

Zdá se to být zvláštní název, JÓGA ZDRAVĚ, jako by mohla existovat i jóga praktikovaná nezdravě. Je možné si praxí jógy ublížit a jak postupovat a jaké zásady dodržovat, abychom svoje zdraví neohrozili, ale naopak ho podpořili? A je vůbec možné praktikovat jógu nezdravě, pokud jde skutečně o jógu?

Snad se mnou budete souhlasit, že jóga v tradičním integrálním pojetí, tedy nejen v pojetí fyzické aktivity, dává komplexní návod na to, jak žít zdravě. To je tak, aby zdraví vyjadřovalo nejen absenci nemocí, ale bylo prostředkem k realizaci harmonického vývoje člověka, včetně přístupu ke spirituální dimenzi života. My se v dnešní době na lekcích setkáváme s jógou většinou jako s hathajógou, popř. moderní posturální jógou, která obsahuje zejména fyzické cvičení.

A zde se tedy naskýtá otázka, zda je možné praktikovat jógu i nezdravě. Řekla bych, že odpověď zní ano i ne. 

Pokud chápeme a praktikujeme jógu jako vědomou práci se sebou samým a po celou dobu ásanové praxe dodržujeme její jógový charakter v propojenosti s dechem a pozorností, pak velmi pravděpodobně svému zdraví neublížíme.

Bohužel ale tak jednoduché to není.

V praxi vstupuje do hry mnoho faktorů, ať už je to neodhadnutí svých sil a přehnaná snaha, nedostatečné vzdělání a praxe lektorů jógy, ale také naše různé svalové dysbalance způsobené většinou jednostrannou zátěží a zejména sedavým způsobem života. I dlouhodobý stres, kterému je moderní člověk vystaven, se ukládá a projevuje na fyzické úrovni, takže z tvaru a držení těla hned poznáme, jak se daný člověk má a jak žije. Nevyváženost ve smyslu přetížení nebo naopak oslabení se totiž dříve či později projeví na naší postuře, tedy na tvaru a držení těla, a na různých obtížích pohybového aparátu. 

Je dobře známo, že tradičně byla v Indii jóga určena zdravým jedincům a byla jim předávána osobně učitelem, přičemž guru a jeho žáci žili společně a trávili spolu mnoho času. Učitel předával žákům své zkušenosti, které byly přizpůsobeny jejich momentálním možnostem a potřebám, okolnostem a prostředí, a byly tím pádem funkční.

Dnes je situace jiná. Hodně zájemců o jógu dnes přichází na lekce a semináře s nadějí na zlepšení svých zdravotních potíží, zejména bolestí zad a reklama v médiích vyzdvihuje zdravotní přínosy jógy, aniž by ale na takovou klientelu byla většina lektorů odborně připravena. Bohužel tak narůstají počty „jogínů“ objevujících se v ordinacích lékařů a fyzioterapeutů, z nichž někteří jógu dokonce zakazují. Problém ale není v józe, ale v tom, že si lidé ublíží, protože při provádění ásan nerespektují své možnosti, nedodržují jógový charakter praxe, a pak opravdu mohou provozovat jógu nezdravě.

Co s tím? 

V každém případě máme na výběr mnoho různých variant obtížnosti ásan, přípravných cviků i sestav a můžeme si vybrat, jaké varianty zvolíme. Je totiž úplně jedno, jak náročnou variantu cviku či ásany zvolíme, pokud zachováme principy zdravého pohybu a pokud v ásaně dosáhneme prožitku „vnitřní ásany“, tedy působení na jemnějších úrovních. 

Postupem času jsem došla k názoru, že tím nejzdravějším způsobem fyzické praxe jógy je jemný plynulý pohyb v souladu s dechem, a proto na svých lekcích dávám takové praxi přednost před statickými výdržemi. Nabízím svým studentům i méně náročné pozice a varianty, pracujeme v menší skupině a výuka probíhá formou kurzu a nikoli formou otevřených lekcí. Došla jsem k tomuto pojetí výuky a praxe jógy i díky pozorování, jak běžná statická zátěž ničí pohybový aparát dnešního mladého člověka, natož pak střední a starší generace. 

Ano, vím, možná namítnete, že ásana je podle Jóga sútry definována ustáleností a má být pevná a stabilní. V pojetí plynulé jógy je ale dostatečné, když je pozice stabilní a ustálená svojí základnou a jinak se nebráníme jemným pulzačním pohybům těla v souladu s dechem. Není to úplně tradiční pojetí, ale při dnešním většinou statickém způsobu života v sedě a za počítači mi další statická zátěž pohybového aparátu na lekci jógy nepřipadá být nejlepší cestou k vyváženosti.

To, co totiž vnímám na józe jako nejvíce„terapeutické“, je soustředěné propojení pomalého pohybu, vedení dechu a pozornosti, a to současně. Takové soustředění umožní bytí tady a teď, kdy může nastat ona meditace v pohybu s velikým přínosem pro psychické a emoční uvolnění a regeneraci. A to se pak samozřejmě odrazí na zlepšení stavu našeho pohybového aparátu i na našem zdraví obecně. Přitom někdy ty nejjednodušší pozice a nejjemnější pohyby mají ten nejvíce blahodárný přínos.‍

A jak nejlépe poznáte, jaká jóga je pro vás?

Důležité je myslet na to, že přístupů k józe je asi tolik, kolik je lektorů. Dejte například na doporučení od známých a pozorujte, jak se po lekci cítíte. Pokud cítíte po lekci úlevu od bolesti, příliv nové energie a celkové spokojenosti, nejspíše jste si vybrali dobře. Pokud je to naopak, máte například pocit, že dynamickou lekci neudýcháte, druhý den vnímáte bolest intenzivněji (a nemám na mysli namožené svaly), či dokonce cítíte po cvičení únavu, nejspíš toto cvičení nebude pro vás a hledejte dál. 

A pokud jste z Brna, zkuste moje KURZY JÓGY. Třeba zjistíte, že zrovna takovou jógu potřebujete. 

Propojuji východní jógové principy se západními poznatky z oboru fyzioterapie a psychosomatiky s přesahem do jógové terapie. 

Mám za sebou 12 let praxe, tisíce odvedených lekcí, pravidelně se vzdělávám a sleduji aktuální trendy v oboru fyzioterapie. 

Jak na soukromých lekcích, tak ve skupinových kurzech se vždy snažím pracovat s tělem jemně s ohledem na individuální možnosti, či omezení. Preferuji léčivý přístup, který vychází z respektu, laskavosti a otevřenosti. Nejde o výkon.

Takové cvičení má blahodárný vliv nejen na tělo, ale i na duši.

MgA. Pavlína Řehulková, zakladatelka Minty, lektorka jógy a jógové terapie